|
|
Právní povědomí romských dětí
DOLANSKÁ, Pavla
Tato práce se věnuje právnímu povědomí romských dětí z Českého Krumlova a Českých Budějovic. Teoretická část práce se zabývá pojmem dítě, a to z několika pohledů, dětskými právy a také právním povědomím. Bakalářská práce se také zaměřuje na Úmluvu o právech dítěte a další důležité dokumenty z hlediska dětských práv. V několika kapitolách se zaměřuji na romskou minoritu, na její historii, kulturu a na výchovu romského dítěte jako takového. Další důležitou součástí teoretické části jsou Metody a techniky sociální práce s romskou menšinou, sociálně právní ochrana dětí a projekty zaměřené na právní povědomí. Cílem práce bylo zjistit situaci právního povědomí romských dětí v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích. Metodou byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s použitím techniky částečně standardizovaného nástroje prof. G. Meltona - dotazníku, zjišťujícího právní povědomí. Dotazník obsahuje obecné otázky, modelové situace a práva a povinnosti dětí a dospělých z pohledu dětí. Výzkumu se zúčastnilo 93 respondentů z Českých Budějovic a Českého Krumlova. Výsledky byly zpracovány v programu SPSS 26.0. Výzkumem bylo zjištěno, že právní povědomí se s rostoucím věkem zvyšuje. Výsledky mohou posloužit jako informační materiál pro veřejnost, pro organizace spolupracující s romskou menšinou či sociální pracovníky.
|
|
|
Zvyšování právního povědomí u dětí v Jihočeském kraji.
STANISLAVOVÁ, Lucie
V této práci jsem se zaměřila na právní povědomí dětí, avšak ne z jejich pohledu, jak tomu bylo ve většině případů zpracování tohoto tématu, ale z pohledu lidí, kteří právě s dětmi pracují. Jedná se především o pedagogy, sociální pracovníky, dále pak o školní psychology a psychology. Teoretická část práce se zabývá právem, právním povědomí a právním vědomím, dále pak důležitým pojmem ?dítě? a to jak z pohledu pedagogiky a psychologie, tak i z hlediska práva. Morálkou samotnou a také jejím srovnáním s právem. Dále hodnotovým systémem a výchovou, důležité dokumenty týkající se práv dětí, rámcovým vzdělávacím programem a jeho zaměřím na výuku práva na základních a středních školách. Důležitou součástí teoretické časti, jsou také projekty zaměřené na zvyšování právního povědomí provedené jak v České republice, tak i v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda je potřeba zvyšovat právní povědomí u dětí v Jihočeském kraji. K tomuto účelu byl použit kvantitativní výzkum. Jako výzkumná technika byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo 144 respondentů z Jihočeského kraje, kteří pracují, buď na základní, nebo střední škole případně v neziskových organizacích, které pracují s dětmi. Výzkumem byla zjištěna rozdílnost v názorech mezi pedagogy a ostatními pracovníky. Pedagogové se statisticky častěji domnívají, že děti právní povědomí mají na rozdíl od ostatních pracovníků. Velmi zajímavým momentem je věk, od kterého by měly být děti seznamovány se svými právy. Ostatní pracovníci vidí jako optimální věk pro seznamování dětí s jejich právy začátek školní docházky (či již konec předškolní), na rozdíl od pedagogů, kteří by tuto hranici posunuli téměř na druhý stupeň základních škol. Dalším zjištěným a prokázaným faktem je rozdílnost v metodách používaných při seznamování dětí s jejich právy. Pedagogové kombinují jak diskuze a přednášky, tak i hry a modelové situace. Ostatní pracovníci upřednostňují pouze přednášky a diskuze. Liší se také v hodnocení časové dotace věnované ve školní výuce právům dětí. Ostatní pracovníci jsou v tomto ohledu mnohem kritičtější než pedagogové. Dále bylo prokázáno, že pedagogové častěji neznají organizace, které se zabývají dětskými právy, zatím co ostatní pracovníci ano. Celý výzkum je také shrnut do SWOT analýzy, ta určila za nejsilnější stánky zájem dětí o svá práva a jejich seznamování s právy již od první třídy. Jako slabou stránkou se ukázal nedostatek času ve školní výuce věnovaný dětským právům spolu se získáváním největšího množství informací v rodině. Příležitostí je realizace více nových projektů zaměřených na konkrétní oblasti práv a také to, že právní povědomí by mělo být neustále zvyšováno. Rizikem je nedostatečná znalost práv v oblasti ochrany osobnosti, kdy hrozí snadné zneužití a také nedostatečná znalost práv, která by mohla mít za následek zvýšení přestupků až kriminality.
|
|
| |
|
|
Úroveň právního vědomí žáků vybraných škol v okrese Tábor ve vztahu k Úmluvě o právech dítěte.
STEHLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětských práv a jejich znalostí u žáků středních škol. Cílem praktické části bylo zjistit, jakými znalostmi vztahujícími se k Úmluvě o právech dítěte disponují žáci vybraných středních škol, a to nejen co se týče samostatné existence základního právního dokumentu v oblasti dětských práv, ale i obsahu tohoto dokumentu. Výsledky výzkumu, provedeného na vybraných středních školách v okrese Tábor, potvrdily, že celková úroveň povědomí žáků o vlastních právech a jejich obsahu není uspokojivá. I s ohledem na naplňování čl. 42 Úmluvy o právech dítěte je proto třeba zaměřit úsilí především na zvýšení informovanosti a znalostí široké veřejnosti ohledně dětských práv, a to jak mezi dospělými, tak pochopitelně i mezi dětmi. Zejména na dětech a mládeži záleží, zda a jak pochopí nejen svá práva, ale převezmou i odpovědnost.
|
|
|
Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením
HOLENDOVÁ, Jana
Diplomová práce má název ,,Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením`` a skládá se z teoretické a praktické části. V první části teorie se zabývám charakteristikou mentální retardace, její příčinou vzniku, rozebírám klasifikaci, historii, vzdělávání těchto dětí a vztahy s okolím. Druhá kapitola je zaměřena na významné dokumenty týkající se práv dětí a osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se soustřeďuje na výzkumy práv dětí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Na teorii navazuji praktickou částí, kde jsou uvedeny výsledky s následnou diskusí s autory. Výzkum byl prováděn metodou řízeného rozhovoru (částečně standardizovaná metoda), vedený pomocí dotazníku, který byl vytvořen profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Pomocí této a nově také metodiky A. Saporitiho probíhají v České republice od roku 1999 výzkumy právního povědomí u dětí školního věku, dětí romských a dětí v ústavní péči. U dětí s mentálním postižením zatím výzkum právního povědomí a vnímání práv proveden nebyl. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída) a dvanáct modelových situací, ve kterých jedinec práva přiznává či nepřiznává. Rozhovory byly provedeny u 116 respondentů ze tří speciálních škol (Havlíčkův Brod, Třeboň, Soběslav). Pro zajímavost jsem porovnávala s výzkumem Mgr. Jany Stejskalové z roku 2005. V práci byl stanoven jeden cíl a hypotéza. Cílem práce bylo zjištění vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením. Cíl byl splněn. Hypotéza práce zněla: H1 Se zvyšujícím se vzděláním rodičů se zvyšuje i právní povědomí jejich dětí s lehkým mentálním postižením. Hypotéza potvrzena nebyla.
|
host ::
RSS.